Odkud se vzal nápad na barefoot trekking?
Vznikl právě z této úvahy – přístup barefoot vychází z návratu k nejzákladnější formě pohybu: chůzi tak, jak nás stvořila příroda. Nejde o módní trend ani dočasnou alternativu, ale o filozofii založenou na přesvědčení, že lidské nohy – pokud jim dáme prostor a volnost – jsou dokonale přizpůsobené k pohybu v rozmanitém terénu. Ve světě turistiky si tento přístup získal oblibu mezi těmi, kteří hledají větší kontakt se zemí, vědomější pohyb a hlubší zapojení celého těla při chůzi.
Obuv barefoot se liší od klasických modelů téměř ve všech ohledech. Podešev je pružná, ale dostatečně silná, aby zvládla i vystupující kameny. Je zcela plochá – bez zvýšené paty, bez opory klenby, bez tlumení. Prsty mají díky široké špičce plnou volnost a celá bota je lehká, prodyšná a bez pevných částí. To vše umožňuje noze pohybovat se přirozeněji – ohýbat se, přizpůsobovat terénu a reagovat na každý krok.
Čím se barefoot boty v terénu liší?
Ačkoli se na první pohled může zdát, že tak minimalistická obuv není vhodná pro náročné trasy, skutečnost může překvapit. Mají stejný počet a tloušťku vrstev materiálů jako podobné „běžné“ turistické boty, ale postrádají zbytečné zpevnění. Také umožňují lepší vnímání povrchu, díky čemuž je snazší vyhnout se nebezpečím. Reakce těla je dynamičtější – každý pohyb je vědomý a noha aktivně pracuje na každém úseku cesty.
Ztrácí se i pocit umělého oddělení od přírody. V barefoot botách se povrch stává nejen něčím, po čem se chodí, ale součástí samotného zážitku. Měkká tráva, drsná skála, nerovný kořen – to vše se promítá do skutečných smyslových vjemů, které navracejí původní radost z pohybu. Tato forma turistiky vyžaduje větší zapojení, ale na oplátku poskytuje větší kontrolu, stabilitu a kontakt s tělem.



